Přeskočit na obsah

Jazzový tanec

Jazzový tanec vznikl v afroamerických komunitách ve Spojených státech spolu s jazzovou hudbou a později se stal tancem broadwayských muzikálů, filmu a jeviště. Studia ho dnes vyučují jako technický styl s izolacemi, otáčkami, kopy a skoky. Vyučuje se ve skupině, v jazzových botách nebo naboso.

  • Technika: otáčky, skoky, kopy a čisté linie.
  • Izolace a koordinace – pohyb jednou částí těla, zatímco zbytek zůstává v klidu.
  • Síla, ohebnost a výdrž.
  • Muzikalita a vystupování: jazz se tančí pro publikum, s energií ve tváři i v celém těle.
  • Pevný základ pro muzikálové divadlo, jazz funk a contemporary.
  • Jazzové boty – měkké, často s dělenou podrážkou – nebo naboso. Některá studia povolují čisté tenisky.
  • Přiléhavé oblečení: legíny nebo jazzové kalhoty a top.
  • Chrániče kolen, pokud má lekce prvky na zemi.
  • Voda a ručník.
  • Obvykle 60–90 minut.
  • Rozcvička s izolacemi, protažením a posilováním, často na svižnou hudbu.
  • Technika přes sál: chůze, otáčky (piruety), kopy, skoky a výskoky.
  • Kombinace na středu, zatančená několikrát na hudbu, někdy v malých skupinkách.
  • Na konci zklidnění a protažení.
  • Úrovně se mezi studii liší. První lekce používá nejjednodušší kroky a lektor vysvětlí základní pozice.
  • Každému, kdo miluje muzikály a jevištní tanec.
  • Dětem a dospívajícím – mnoho škol s nimi začíná právě jazzem – i dospělým.
  • Tanečníkům, kteří chtějí pevnější techniku vedle pouličního nebo komerčního stylu.
  • Lidem s určitou baletní průpravou, kteří chtějí víc energie a volnosti.
  • Méně se hodí tomu, kdo chce pomalou, jemnou lekci. Skoky a otáčky zatěžují kolena, kotníky a záda; se zraněním se poraďte s lékařem a řekněte to lektorovi.